9. Rychlost jízdy tramvajového vlaku a povinnosti řidiče při řízení tramvajového vlaku

Rychlost jízdy

1. Nejvyšší dovolená traťová rychlost je stanovena na 60 km/h. Tato rychlost může být ve vybraných traťových úsecích upravena s tím, že začátek takového traťového úseku musí být označen návěstidlem „Traťová rychlost – začátek úseku“ a konec návěstidlem „Traťová rychlost – konec úseku“ dle přílohy těchto Předpisů. Dále může být nejvyšší dovolená traťová rychlost snížena, a to návěstmi „Omezená rychlost“, „Pomalu“ nebo „Práce na trati“, uvedenými v příloze těchto Předpisů nebo příslušnými ustanoveními zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Řidič vlaku je povinen vždy přizpůsobit rychlost a techniku jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vlaku a jeho obsazenosti, stavu dráhy, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat. Navíc platí omezující ustanovení následujících odstavců.

Rychlost jízdy nesmí být vyšší, než je nejvyšší dovolená rychlost uvedená v průkazu způsobilosti drážního kolejového vozidla.

Rychlost jízdy nesmí být vyšší než 5 km/h při: 5

a) manipulaci vozů při jejich spojování;

b) jízdě nad pracovní jámou;

c) průjezdu mycím zařízením;

d) průjezdu úseku trati mírně zaplaveným vodou

(do 5 cm nad temenem kolejnice), s výjimkou jízdy do svahu. Při průjezdu tímto úsekem je řidič povinen počínat si tak, aby nerozstřikoval vodu zvláště na elektrickou výzbroj protijedoucích vlaků). Uvedeným úsekem se projíždí dle možností setrvačností;

e) při jízdě přes elektricky stavěné výhybky dle odst. 8. kapitoly II.7.8.

Rychlost jízdy nesmí být vyšší než 10 km/h při: 5

a) jízdě proti hrotům výhybky postavené do odbočky a v jí přilehlých obloucích (standardní kolejové kombinace);

b) jízdě v halách;

c) couvání;

d) jízdě v traťových úsecích, na nichž se pracuje;

e) dávání návěsti "Pomalu".

Rychlost jízdy nesmí být vyšší než 15 km/h při: 4

a) jízdě proti hrotům výhybky postavené v přímém směru (standardní kolejové kombinace);

b) jízdě po hrotech výhybky postavené do odbočky a v jí přilehlých obloucích (standardní kolejové kombinace);

c) jízdě na obratištích;

d) jízdě v oblouku o poloměru menším než 25 metrů.

Rychlost jízdy nesmí být vyšší než 20 km/h při: 6

a) jízdě po hrotech výhybky postavené v přímém směru (standardní kolejové kombinace);

b) jízdě přes kolejová křížení (standardní kolejové kombinace);

c) sunutí s výjimkou jízdy do svahu, pokud je tramvajová trať přímou součástí pozemní komunikace;

d) řízení z pomocného stanoviště (zadní pojezd), pokud je tramvajová trať přímou součástí pozemní komunikace;

e) jízdě přes křížení s pozemní komunikací osazené světelným signalizačním zařízením (světelné signály pro tramvaje v kombinaci signálem dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených světel pro silniční vozidla), pokud toto zařízení není v činnosti.

f) jízdě kolejovou splítku s průnikem kolejnicových pásů

Rychlost jízdy nesmí být vyšší než 30 km/h při: 4

a) jízdě přes trolejová křížení s trolejbusovou dráhou;

b) sunutí s výjimkou jízdy do svahu, pokud je tramvajová trať na zvláštním nebo vlastním drážním tělese;

c) při vlečení s výjimkou jízdy do svahu;

d) řízení z pomocného stanoviště (zadní pojezd), pokud je tramvajová trať na zvláštním nebo vlastním drážním tělese.

Rychlost jízdy přes výhybky přestavované ručně s vahadlovým přestavníkem je stanovena následovně:

a) v přímém směru po i proti hrotu výhybky není omezena;

b) do odbočky po i proti hrotu výhybky do 15 km/h

Rychlosti jízdy mohou být upraveny místní úpravou.

Povinnosti řidiče

Při výkonu služby je řidič povinen dodržovat závazné právní předpisy (I. 1.1, odst. 6), dodržovat jízdní řád a technické předpisy o řízení vlaků, zacházet s vlakem šetrně a správnou technikou jízdy dbát o co nejvyšší hospodárnost provozu při zachování bezpečné a plynulé jízdy, bezpečnosti cestujících i ostatních účastníků silničního a drážního provozu.

Za jízdy se musí řidič věnovat plně řízení vlaku. Nesmí zejména s nikým mluvit, nikoho zdravit, jíst, pít, kouřit nebo užívat elektronické náhražky tabákových výrobků a vpouštět nikoho do vyhrazeného prostoru svého stanoviště. Všechny úkony, které bezprostředně nesouvisí s ovládáním vlaku (např. nahlížení do jízdního řádu, dávání ústních informací cestujícím), může provádět řidič jen tehdy, když vlak není v pohybu.

Používání mobilních telefonů, rádií nebo jiné vlastní audiovizuální techniky včetně handsfree sad a sluchátek je povoleno pouze při stání na obratištích s výjimkou použití mobilního telefonu při zastavení nebo stání vlaku z důvodu mimořádné události.

Je zakázáno umisťovat v interiéru vlaku neschválené předměty (stínítka, závěsy, hračky, antény, reklamní předměty). Rovněž je zakázáno jakýmkoliv neschváleným způsobem upravovat vnější a vnitřní vzhled vlaku (samolepky, nástřiky atd.).

Mezi dvěma za sebou jedoucími vlaky musí řidič následného vlaku udržovat takovou vzdálenost, aby při náhlém a nenadálém zastavení prvního vlaku mohl být následný vlak včas zastaven provozním brzděním. Obdobně musí postupovat i při jízdě za nekolejovými vozidly.

Mimo objekty vozoven a dílen je řidič povinen zapnout vždy vnější osvětlení, za snížené viditelnosti zapnout i hlavní vnitřní osvětlení.

Vlaky vybavené dvěma sběrači proudu, které mohou z technického hlediska použít pro jízdu kterýkoli sběrač proudu, musí použít k jízdě první sběrač proudu ve směru jízdy vlaku. Ustanovení dle tohoto bodu může být změněno ve zvláštních případech (např. výcvik nových řidičů, technická závada apod.), nebo po souhlasu dopravního dispečinku.

Řidič je povinen dbát při jízdě co největší hospodárnosti při zachování bezpečnosti provozu a dodržení stanovených jízdních dob.

Řidič nesmí předat řízení vlaku neoprávněné osobě.

V odůvodněných případech mohou převzít řízení vlaku dopravní kontroloři nebo dispečeři. Těmto zaměstnancům je řidič povinen na vyzvání předat řízení v případě, že se prokáží platným průkazem způsobilosti k řízení drážního vozidla. Zaměstnanec, který přebírá řízení, je povinen zaznamenat tuto skutečnost do výkazu (tj. čas převzetí řízení a případně čas předání řízení zpět řidiči).

Řidič je povinen jet po stanovené trase.

Stanovenou trasou se rozumí:

a) u vlaků určených k přepravě cestujících trasa určená vozovým jízdním řádem nebo služebním příkazem;

b) u vlaků ostatních trasa určená dopravním dispečinkem.

Na stanovené trase dle písm. a) tohoto odstavce je řidič povinen přepravovat cestující s výjimkou případů, kdy je jízda bez cestujících vyznačena přímo ve vozovém jízdním řádu nebo pokud řidič k jízdě bez cestujících dostane služební příkaz. Na všech odklonových trasách musí řidič informovat cestující o konkrétní trase vlaku, pokud to jednoznačně nevyplývá ze směrového označení vlaku.

Při výskytu jakékoliv poruchy na vozech nebo na trati postupuje řidič tak, aby byla pravidelnost a plynulost dopravy narušena co nejméně. Vzniklá závada musí být neprodleně odstraněna.

Řidič je povinen znát příčiny vzniku nejčastěji se vyskytujících poruch, znát jejich důsledky a umět je případně i odstranit s výjimkou závad na elektrickém zařízení (řidič – poučená osoba smí provést pouze výměnu pojistek stanoveným postupem). Řidič provede vždy taková opatření, aby při vzniku poruchy nedošlo ke zvětšení jejího rozsahu, ke zranění osob, vzniku škody na majetku nebo k vážnému narušení pravidelnosti dopravy.

Řidič je povinen bez zbytečného odkladu oznámit poruchu dopravnímu dispečinku, dispečer je povinen být řidiči při odstraňování poruchy nápomocen.

V případě, že řidič musí vlak opustit, může tak učinit tehdy, když provedl všechna opatření, aby se vlak nemohl dát do pohybu samovolně nebo zásahem nepovolané osoby. Opuštění vlaku na konečné zastávce je přípustné na nezbytně nutnou dobu, pokud vlak stojí mezi výstupní a nástupní zastávkou, výjimečně na výstupní zastávce po vystoupení cestujících.

Řidič drážního kolejového vozidla musí za jízdy sledovat stav kolejového svršku a trolejového vedení. Zjistí-li řidič na kolejovém svršku nebo trolejovém vedení závadu, která by mohla způsobit poškození nebo vykolejení vlaku nebo zvětšení škody na traťovém zařízení, musí vlak ihned zastavit. Veškeré zjištěné závady na kolejovém svršku a trolejovém vedení musí řidič okamžitě oznámit dopravnímu dispečinku a dále se řídit jeho pokyny. Došlo-li k poškození proudového sběrače v důsledku poruchy na trolejovém vedení, musí řidič zabezpečit místo tak, aby další vlak do něj nevjel. Došlo-li k poruše trolejového vedení, která by ohrožovala bezpečnost osob z důvodu možného úrazu elektrickým proudem, je povinen přítomný provozní zaměstnanec varovat ostatní osoby a v mezích svých možností jim zabránit v přiblížení se takovému místu.

Řidič může vlak rozjet teprve tehdy, je-li předcházející vlak v bezpečné vzdálenosti. Při nahromadění vlaků je třeba vzdálenost mezi vlaky při rozjíždění zvětšit až nad 100 m z důvodu možného přetížení energetické sítě; obdobně se postupuje při výpadcích trakční energie.

Mezi dvěma za sebou stojícími vlaky na trati nesmí být vzdálenost menší než 1 m (vzdálenost mezi hlavami spřáhel).

Pokud je vlak v pohybu, řidič nesmí provést úkon, který by umožnil otevření dveří vlaku před jeho zastavením. Zjistí-li řidič, že bez jeho zásahu došlo k otevření některých dveří, je-li vlak v pohybu, okamžitě zastaví a prověří důvod otevření dveří.

Přes úsekový dělič nebo jiné izolované místo na trati musí řidič přejíždět bez odběru trakčního proudu a je-li to možné bez rekuperace. Toto neplatí v případě, že je úsekový dělič osazen návěstí „Úsekový dělič diodový“. Zastaví-li samostatný vůz proudovým sběračem na úsekovém děliči nebo na jiném izolovaném místě, musí být z něj odsunut následujícím vlakem.

V případě použití písku je řidič povinen zkontrolovat stav písku v pískovačích a případně si doplnit zásobu písku na nejbližší konečné zastávce linky.

Na každé konečné zastávce musí řidič zkontrolovat interiér a exteriér vlaku, přesvědčit se pohledem, zda nejsou poškozené proudové sběrače, spřáhla vozů a uchycení kolejnicových brzd.

Při ztrátě napětí v troleji (přerušení dodávky elektrického proudu, zkrat na voze, přerušení kontaktu proudového sběrače s trolejí) řidič po zastavení vypne řízení a pomocí signalizace napětí v troleji sleduje obnovení dodávky elektrického proudu v troleji. Při jízdě ze svahu ihned zastaví provozním brzděním (neplatí pro vozy s rekuperací). Po obnovení dodávky elektrického proudu se vlaky musí rozjíždět postupně s minimální vzdáleností 100 m mezi vlaky.

Zpozoruje-li řidič, že při rozjezdu jeho vlaku přesahuje odběr elektrického proudu stanovené hodnoty a následně opět dochází k přerušování dodávky elektrického proudu, musí stáhnout proudový sběrač a předpokládat poruchu na voze.

Řidič tramvaje je povinen při průjezdu obloukem dát přednost rotačnímu sněhovému pluhu (dále jen RSP). Tato povinnost nesmí být řidičem RSP vynucována.

Míjení se dvou RSP může být provedeno pouze na přímém traťovém úseku.